MEDIACI A ROHODČÍ ŘÍZENÍ VEDE Mgr. Ing. Pavla Ranglová (právník & zapsaná mediátorka & zapsaný rozhodce), členka Jednoty českých právníků a Hospodářské komory ČR, s více než 10 letou praxí v oblasti alternativního řešení sporů a práva.

Mgr. Ing. Pavla Ranglová působí jak na úrovni aktivně praktikující, tak na úrovni odborně lektorské a publikační. Prošla si v této oblasti „generální praxí“, tedy právem rodinným, pracovním, občanským, obchodním, správním aj. Aktuálně se zaměřuje zejména na firemní mediace, a to především v oblasti práva realitního a obchodního.

CO PŘESNĚ ZNAMENÁ MEDIACE VEDENÁ ZAPSANÝM MEDIÁTOREM?

Mediace dle litery zákona představuje specifický postup řešení konfliktu za účasti jednoho nebo více mediátorů, kteří podporují komunikaci mezi osobami na konfliktu zúčastněnými tak, aby jim pomohli dosáhnout smírného řešení jejich konfliktu uzavřením mediační dohody. V České republice je tato metoda užívána k řešení sporů již delší dobu, avšak v minulosti nebyla upravena zákonem a nikdo nad jejím výkonem neměl dohled. Tato situace se změnila 1. 9. 2012 nabytím účinnosti zákona č. 202/2012 Sb., o mediaci (dále jen z. m.). V kontextu tohoto zákona vznikla nová profese tzv. Zapsaný mediátor. Zapsaný mediátor je skutečným profesionálem na mediační proces, který provádí v rámci platné zákonné legislativy, a to zejména v souladu se Zákonem o mediaci (202/2012 Sb.), Vyhláškou o zkouškách a odměně mediátora (277/2012 Sb.) a dalšími hmotně právními a procesními předpisy. Mediace jako taková je započata uzavřením smlouvy o provedení mediace (§ 4 odst. 1 z. m. ) a v ideálním případě končí mediační dohodou (viz § 6 odst. 3 písm. a) z. m.; § 7 z. m.).

JAKÉ JSOU PŘEDNOSTI A VÝZNAM MEDIACE OPROTI SOUDNÍMU ŘÍZENÍ?

Dobrovolnost – účastníci mediace se mohou svobodně rozhodnout, zda svou situaci vyřeší společně, bez účasti vyšší instituce či autority (soud, arbitr aj.), jejímuž konečnému verdiktu by se poté museli podřídit. Při mediaci přebírají spoluzodpovědnost za nalezení společného řešení svou vlastní iniciativou. Za výsledek své vzájemné dohody jsou odpovědny pouze zúčastněné strany konfliktu, nikoli mediátor. Jestliže by v průběhu mediačního procesu jednotlivé strany shledaly, že jim tato metoda řešení nevyhovuje, mohou započatou mediaci kdykoli ukončit.

Prostor k vysvětlení a porozumění celé situace – každá strana účastná mediace dostane dostatečný prostor k tomu, aby se k celé situaci mohla vyjádřit ze svého úhlu pohledu. Při popisu a vysvětlování své situace není přerušována, její projev je plně respektován všemi zúčastněnými a projevování emocí není nikým posuzováno a hodnoceno. V průběhu konstruktivního vedení mediačního procesu mohou strany navázat opětovný vzájemný kontakt, a tím dojít k obnově dobrých vztahů, což je jedním ze základních cílů mediace.

Rovnost stran – účastníci nepřicházejí k mediaci v pozici „strana žalující a strana žalovaná“, jak je tomu v případě soudního řízení. Vystupují jako rovnocenní účastníci, kteří mají zájem nalézt společné řešení své situace.

Důvěrnost – má úzkou souvislost se zachováním mlčenlivosti mediátora, která je legislativně upravena v z. m. Strany se mohou také dobrovolně dohodnout a následně smluvně zavázat k zachování mlčenlivosti.

Rychlost a menší formálnost – řešením konfliktu prostřednictvím mediace lze předejít mnohdy náročnému protahování sporu, které bývá typické pro soudní řízení. V tomto kontextu umožňuje mediace účastníkům sporu osvobození se od mnohdy striktní struktury soudního procesu a jeho pevně stanovených pravidel.

Nižší finanční náklady – mediační proces je v porovnání se soudním řízením výrazně levnější. Na počátku mediace strany nehradí poplatek (ve srovnání se započetím soudního řízení), na nákladech mediačního řízení se ve většině případů podílejí rovným dílem a dobu, kterou budou věnovat řešení sporu, mají pod svou vlastní kontrolou. Bonusem tohoto všeho je, že je-li v rámci mediace vedené zapsaným mediátorem uzavřena mediační dohoda, poplatek za schválení této mediační dohody soudem, bez ohledu na hodnotu sporu, činí pouze 500 Kč.

Prostřednictvím mediace mohou být řešeny konflikty civilní i trestněprávní – v oblasti trestního řízení je mediace realizována prostřednictvím mediátorů Probační a mediační služby.

PŘEJETE SI O TÉMATU MEDIACE DOZVĚDĚT VÍCE?

Vše naleznete v publikacích Nejen zapsaný mediátor v praxi I. – vhled do mediace, Nejen zapsaný mediátor v praxi II. – právní minimum pro mediátory, které si můžete zakoupit v našem e-shopu, který je součástí tohoto webu.

CO JE TO ROZHODČÍ ŘÍZENÍ?

Rozhodčí řízení je dalším ze způsobů mimosoudního řešení sporů, které bývá užíváno jako náhrada soudního řízení v oblasti majetkových sporů, a to nezávislými a nestrannými rozhodci. Je upraveno zákonem č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů (dále jen zák. o rozhodčím řízení). Podstatou rozhodčího řízení je dohoda stran o postoupení nalezení řešení sporu třetí nezávislé straně (rozhodci, arbitrovi), která následně činí kroky k vydání závazného rozhodnutí ve formě rozhodčího nálezu. Rozhodčí nález má stejné účinky jako klasické soudní rozhodnutí. Vykonatelný rozhodčí nález je exekučním titulem. .=

JAKÉ JSOU VÝHODY ROZHODČÍHO ŘÍZENÍ?

Mezi jeho hlavní výhody (ve srovnání se soudním řízením) můžeme uvést neveřejnost, rychlost a výrazně nižší náklady. Strany se mohou dohodnout, že o majetkových sporech mezi nimi, s výjimkou sporů ze smluv, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel, sporů vzniklých v souvislosti s výkonem rozhodnutí a incidenčních sporů, k jejichž projednání a rozhodnutí by jinak byla dána pravomoc soudu nebo o nichž to stanoví zvláštní zákon, má rozhodovat jeden nebo více rozhodců, anebo stálý rozhodčí soud (rozhodčí smlouva).

Co přesně znamená rozhodčí smlouva, podmínky pro výkon profese rozhodce a jak probíhá rozhodčí řízení? Veškeré tyto informace naleznete v publikaci Nejen zapsaný mediátor v praxi I. – vhled do mediace, kterou si můžete zakoupit v našem e-shopu, který je součástí tohoto webu.